Altamira

Historia

Altamira je jeskyně v Kantábrii na severu Španělska, v Santillaně del Mar poblíž přístavního města Santander, ve které byly nalezeny roku 1879 pravěké nástěnné malby, převážně s motivy zvířat (zcela uznány byly až počátkem 20. století). Jejím objevitelem se stal místní lovec, který na nález upozornil majitele pozemku, Dona Sautuolu. Ten zpočátku objevu nevěnoval velkou pozornost, až po několika letech začal místo podrobně zkoumat. Nashromáždil řadu podivuhodných archeologických vykopávek a po nejdříve nepřijmutém obeznámení odborníkům pokračoval ve výzkumech, přičemž jeho pětiletá dcera Marie nalezla šťastnou náhodou v postranní chodbě rozsáhlé nástěnné malby, později datované na mladší paleolit (magdalénien). Tento unikátní nález se svou celistvostí a rozsáhlostí stal prvním z významných dokladů o tehdejší vyspělosti výtvarného umění a zároveň podal další svědectví o životě paleolitických lidí.V roce 1985 byla Altamira zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. V roce 2008 byly do tohoto seznamu pod stejnou položkou zapsáno dalších 17 jeskyní v Kantábrii, Asturii a Baskicku s podobnými nástěnými malbami.